úterý 17. března 2020

Temné lži - Epilóg




O niekoľko týždňov neskôr, Verona...

Rebecca spokojne sedela na pohovke, opretá o Aleca, ktorý znudene prepínal kanály na nenormálne veľkej televízii. Ešte stále si nedokázala zvyknúť na to, že žije v novom paláci (ktorý je menší, než ten jej), obklopená upírmi a svojimi novými sestrami – kráľovnami. Nič sa však nevyrovnalo pocitu, že na konci dňa si ľahne do postele k svojmu upírovi, budú sa rozprávať, smiať, podpichovať a trénovať kamasutru. Aj keď na seba niekedy nemali čas celý deň, vždy si nakoniec zaspali v náručí.


Konečne však nastal víkend a celá rodina si dopriala odpočinok. Nero s Kathrine sedeli v salóniku s nimi, Lena, Drew, Dario a Angelica súperili v stolnom futbale za nimi a Justin driemal s Minou v húpacej sieti na balkóne.
Alec odkiaľsi vytiahol čokoládu a priložil Rebecce k ústam jeden kúsok. Vďačne si ho uchmatla a usmiala sa naňho. Hneď dostala ešte sladší bozk.
Na tento život by si mohla zvyknúť. Ukradla mu ovládač a zapla hudobný kanál, čo ho výsostne urazilo. O minútu sa už klbčili na pohovke ako malé deti a preťahovali sa o ovládač.
Kathrine s Nerom nad nimi len gúľali očami.
Pokojnú atmosféru narušil sluha, ktorý si diskrétne odkašľal, aby upútal ich pozornosť. „Ehm, je tu istá záležitosť, ktorá si vyžaduje pozornosť, Veličenstvo.“
Rebecca zaškrípala zubami. „Koho musím zavraždiť, aby ste ma tu prestali titulovať?“
Alec len mávol rukou. „Strata času. Pokúšame sa ich to naučiť už desať rokov a bez úspechu.“
Ufrflane sa vyhrabala z jeho teplého objatia a nasledovala sluhu von z paláca. Prečo sa len rozhodla prebrať zodpovednosť nad návštevami? Mala radšej zobrať administratívu. Oči sa jej rozšírili prekvapením pri pohľade na hranice pozemku.

Keď sa vrátila do salónika, v tvári mala zvláštny výraz, nie celkom pokojný. Alec okamžite vystrelil na nohy a vzal ju za ruku. „Je všetko v poriadku?“
„Pred bránami stojí asi dvadsať dodávok FedExu poslaných z Vatikánu.“
Nastalo hrobové ticho.
„Pozdravujú princeznú Abigail a na jej želanie nám posielajú všetky artefakty a záznamy z tajných archívov, ktoré odkazujú na náš druh.“ Prebehla pohľadom po šokovaných upíroch. „Neviem, čo vaša sestra stvára, ale začínam z nej mať úprimný strach.“

25 komentářů:

  1. Děkuji za knížku. Přečetla jsem ji jedním dechem.
    Věra

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další skvělý příběh. Kéž bych i já měla dar slova.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další skvělou knížku.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za další super kapitolu i celou knihu, Alex. Zase suprové čtení 😀.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za další skvělou knížku. Lenka

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem veľmi pekne za knihu bolo to super😊🌹

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další perfektní knížku :-)

    OdpovědětVymazat
  8. 👏👏👏 fantastický příběh

    OdpovědětVymazat
  9. 🌷 Ďakujem 😃🤗🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

    OdpovědětVymazat
  10. Opět skvělý příběh s velkou bojovou scénou. Jsem zvědavá na rozuzlení děje a postav. Úžasná práce.

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za ďalšiu knihu.Zuzana

    OdpovědětVymazat
  12. Další úžasný příběh:) Obrovské DĚKUJI za povídku, bavila jsem se celou dobu:) A teď po jejím přečtení mám krásný pocit, jako po jízdě na horské dráze:) Velmi se mi líbí Tvůj smysl pro humor:)
    Mnohokrát děkuji, Alexo, že s námi dělíš o svůj krásný svět fantazie a těším se na další díl:) Danka

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji za celý příběh. Už se těším na další. 😁

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji. Zase jsem se skvěle bavila😂🤩

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji. Úžasně jsem se bavila :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji, bylo to skvělé čtení. Lenka

    OdpovědětVymazat